Adama Michny z Otradovic LOUTNA ČESKÁ (1653) *)

Loutna – nástroj Lásky jako obraz míru a podivuhodné harmonie Duší „správovaných“ Bohem.

Jedinečný cyklus třinácti písní – tanců básníka, skladatele, varhaníka, rytíře a „hospodského“ Adama Michny, jakés „oratorium ke stolu“.

zpěv (česky), loutny, cinky, housle, flétny, viola di gamba, dulcian a varhánky

MASOPUST JUŽ NASTAL *)

Bakchantské a satyrické písně českých barokních krčem a refektářů cca 1680.

Veselé karnevalové a hodovní písně a tance ke džbánku vína a kýtě, znovuvzkříšené z klášterních sbírek.

zpěv (česky), housle, dudy – kejdy a moldánky, niněra, cimbálek, šalmaje, flétny, cink, loutna, tiorba, barokní kytara, varhánky a bubny.

JESLIČKY, STARÉ, NOVÉ PÍSNIČKY*)

Vánoční tanečky z českých barokních kancionálů (Michna, Bridel, Kadlinský, Holan-Rovenský, Štajer, Božan, aj.).

zpěv (česky), cimbálek, loutny, harfička, varhánky, píšťalky, ciňk, šalmaje, housličky

VZHŮRU na(d) PTÁKY! *))

Lovecké (a pytlácké) písně barokní Čechie.

Barokní obdiv k přírodě vyjádřený nejen bukolickou poesií, ale také zhudebněními lovecký a kuchařsko-loveckými recepturami.

zpěv (česky), housle, píšťalky, lovecké rohy, loutna, tiorba a barokní kytara, cimbálek, varhánky, basa…

MICHNOVA VÁNOČNÍ MŠE*)

MISSA super: „Již Slunce z Hvězdy vyšlo“ (1654)

Rekonstrukce slavné „Jitřní na Hod Božího Narození“ s hudbou Michnovy mše na motiv nejpopulárnější české vánoční písně a současníků Michny: Čechů Mazáka, Bridela, Kadlinského, Šípaře, Huebera, Capricorna

zpěv (latinsky, česky), cinky, housle, fletna, barokní pozouny, dulcian, tiorba a varhany, ptačí zpěv a …zvonečky

DAVID ET SALOMON

Královská milostná poesie v zrcadle hudby 16.-18. století.

Renesanční a barokní písně, moteta a duetta na Žalmy Davidovy a Šalomounovu Píseň písní .

zpěv, (latinsky, česky, polsky, německy, francouzsky, anglicky, italsky…), cink, fletny, loutna, tiorba, barokní kytara, varhánky, bubny

KANCIONÁL-TANCIONÁL

aneb prodloužená taneční pro Duši

Největší taneční „hity“ renesance a baroka ve službách duchovní poesie, zatoulané do českých barokních kancionálů (Šípař, Michna, Bridel, Kadlinský, Šteyer, Holan-Rovenský, Rosenmüller, Božan, Koniáš…).

zpěv (česky, latinsky), cink, chalumeaux, píšťaly, loutny, niněra, dudy-kejdy a moldánky, varhánky…

AMOROSI RESPIRI MUSICALI

Musické dvorské dvoření v renesanční Praze.

Elegantní hudba renesance ve službách Amorových, aneb milostné hudební vzdechy v komnatách, zahradách i kaplích císařského dvora Rudolfa II.

zpěv (italsky, španělsky, německy, anglicky, francouzsky, latinsky i česky), cink, fletny, violy da braccio a da gamba, loutna, tiorba,varhánky

VESPERAE BOHEMICAE

Rekonstrukce slavnostních hudebních nešpor v barokních Čechách.

Žalmy, antifony, moteta, a sonáty Čechů , s barokním „medicejským“ chorálem v pestrém rámci dobových koncertantních“ nešpor, zpívané večerní bohoslužby – „officia“.

zpěv (latinsky), tiorba, varhany, cink, housle, pozoun, dulcian

Giovanni Legrenzi: VESPERAE (1655/57)

rekonstrukce slavnostních koncertantních nešpor slavného italského skladatele vrcholného baroka

zpěv (latinsky), housle, theorba, varhany

OPUS OPTIMUM

„The best“, čili polyfonie kontra monodie 1550-1650

Vícehlasá a sólová hudba renesance a manýrismu v zápase o lidské city, tedy „zrození hudebního baroka“: Mnoho- či jednohlas-ohlas-hlas-as-?

zpěv (latinsky), cink, viola di gamba, varhánky

MUSICA AD TABULAM

Hodovní, taneční a poslechová „pop-music“renesance a baroka.

Intrády, madrigaly, tance, balletti, fantasie a moteta nejlepších autorů (Gastoldi, Negri, Otto, Franck, Susato, Phalese, Arbeau, Orologio, Demantius, Regnart, Brade, Bassano, Rossi, aj.)

cinky, housle, píšťaly, šalmaje, violy, loutny, dulcian, dudy – kejdy a moldánky, varhánky, bubny, zpěv

VESPERAE ITALICAE

Rekonstrukce italských barokních nešpor 17. století

Prvotřídní italská a jí inspirovaná hudba pro večerní bohoslužbu, „officium“

zpěv (latinsky), cink, housle, pozouny, dulcian, tiorba, varhany

TANCE SMRTÍ

„Vyzvá(ně)ní k tanci“

Ústřední životní motiv v barokních písních – tancích.

zpěv (česky, latinsky…), píšťaly, loutny a barokní kytara, šalmaj, cink, dudy, niněra, varhánky…

FIORI MUSICALI

Hudba v Květech a Květy v Hudbě baroka

madrigaletti, moteta, písně, popěvky, tance renesance a baroka, květnatě se vyjadřující

zpěv (česky, italsky, španělsky, latinsky, německy, anglicky…), flétny, loutny, cink, šalmaj, varhánky, bubínky…

JÁKOBA ŘEBŘ muzikální

Duchovní hudba jako jazyk vertikální a horizontální komunikace

Moteta, písně, sonáty - most mezi Nebem a Zemí, výraz úcty k Světu Stvořenému

zpěv (latinsky, česky, německy), flétny, cink, šalmaj, varhany či varhánky a loutny…

MAJÁLES, toť jest Máj a Les

líbezné písničky o přírodě v přírodě

Utkání -„concerto“ mezi přírodou zhudebněnou a živou v barokních písních

zpěv (česky, latinsky), šalmaj, flétny, loutny a barokní kytara

CANITE TUBA

Intrády, tance a mutety v podání renesanční „dechovky“

skladby z repertoáru hlučných šlechtických a městských kapel a „věžníků“ a pozaunérů

cinky, šalmaje, pozouny, dulcian, bubny

„DANIELE“

italské barokní oratorium anonymního autora „da camera“, jen pro 5 zpěváků

zpěv (italsky), varhany / cembalo, cink, housle, dulcian, theorba je-li libo

F.Kadlinský: „ZDOROSLAVÍČEK“ *)

líbezné a oblíbené milostně duchovní písničky Fridr.Spee v překladu z r.1661

zpěv (česky/ německy), loutny, barok. kytara, harfička, varhánky, flétny, cink, šalmaj...

BA©CHANALISTICA *)

Latinské pijácké a hodovní písně, popěvky a tance barokních Čech

zpěv, niněra, dudy, loutna, šalmaj, píšťala, husle, cimbálek, varhánky a Vaše džbánky...

LOĎ BLÁZNŮ - NARRENSCHIF

Zrcadlo věčných lidských pošetilostí v hudbě, rýmech S.Branta a rytinách A.Dürera

Pořady označené *) vyšly na CD - viz Diskografie